Jdi na obsah Jdi na menu
 

Tento vynikající záložník se narodil 19 května 1936 v Košicích.
     Profesně se fotbalu začal věnovat na vojně v Dukle Pardubice to se psal rok 1956. Po vojně kopal rok za VSS Košice. Poté přestoupil do Sparty Praha v jejíž dresu vybojoval dva ligové tituly, bylo to v letech 1965 a 1967.  Celkem odehrál 248 zápasů a vstřelil 83 gólů. Byl také vyhlášen Sparťanem století.
     V dresu reprezentace dvakrát odehrál mistrovství světa a z jednoho z nich si domů přivezl stříbro, to se psal rok 1962.  Z mistrovství Evropy v roce 1960 má doma bronzovou medaili. Na Andreje Kvašňáka soupeři nasazovali osobního hlídače, tak moc vynikal. Andrej Kvašňák v dresu reprezentace odehrál 48 zápasů a vstřelil 13 Gólů.
     Rodák z Košic se během své kariéry zařadil mezi sparťanské legendy. Hodně fanoušků chodilo v šedesátých letech na Letnou hlavně kvůli němu, protože byl nejen skvělým dirigentem hry a brilantním technikem, ale i velkým bavičem. Když na stará kolena odešel hrát do Belgie, vykazoval sparťanský pokladník rázem mnohem nižší návštěvy.

V reprezentaci Kvašňák sehrál 47 zápasů a vstřelil třináct branek, včetně památné penalty v Marseille v zápase s Maďarskem o postup na mistrovství světa v Mexiku. Kvašňák byl už členem stříbrné jedenáctky na světovém šampionátu v Chile v roce 1962 a v Mexiku se o osm let později s reprezentačním dresem rozloučil.

Na Letné patřil až donedávna k nepřehlédnutelným postavám, i když se nikdy nestal úspěšným trenérem ani funkcionářem. Sparťané na něj nezapomněli a loni ho slavnostně uvedli do své Dvorany slávy. "Jeho smrt nás bolestně zasáhla. Všechny generace sparťanů si ho velmi vážily a klub se s ním chce důstojně rozloučit," řekl novinářům prezident Sparty Jozef Chovanec, který se o Kvašňákově úmrtí dozvěděl během utkání v Českých Budějovicích.


Pro sparťany nedotknutelná ikona

andrej_kvasnak_cb_ilu.jpgJen hrstka fotbalistů se vryla do srdcí fanoušků pražské Sparty tak zásadním způsobem jako Kvašňák. V jeho případě jsou další komentáře zbytečné - právě ti, pro které Kvašňák na hřišti exhiboval s míčem i bez něj, zvolili košického rodáka před šesti lety Sparťanem století.

I po svém odchodu na věčnost zůstane Kvašňák navždy jedním z největších symbolů nejslavnějšího českého klubu i celého domácího fotbalu. Fotbalistů, jakým byl Andrej Kvašňák, běhá dnes po ligových trávnících jako šafránu. Vyhlášený showman obecenstvo bavil nejen svou hrou, ale i hereckými výstupy. Divák se zkrátka nikdy nesměl nudit. Bývalý výtečný záložník nebo útočník si dobře uvědomoval základní poslání fotbalu a lidé se na něj a jeho kousky vyloženě těšili.

"Je to tak, když se nic nedělo, tak jsem si třeba lehl na trávník a nechal se odnést. Nebo jsem si šel povídat se sudím," připomněl kdysi svou typickou směsicí českých a slovenských slov některé své etudy. Kvašňák byl nicméně v první řadě prvotřídní fotbalista, přestože jeho nezaměnitelná vysoká, štíhlá postava a klátivý běh u kdekoho vzbuzovaly na první pohled opačný dojem. Míč ovládal brilantně, měl úžasný herní přehled a dar vůdčích schopností. Hráč jeho ražení byl, je a bude snem každého trenéra.

S fotbalem začínal v rodných Košicích. Místo hry na nenáviděné housle oblékl žákovský dres Jednoty Košice. V klubu později přejmenovaném na VSS Košice okusil první ligu, motivace zahrát si v reprezentaci ale táhla talentovaného hráče pryč z východoslovenské metropole. Kvašňákova životní šance přišla s nabídkou pražské Sparty, přestup do nejslavnějšího domácího klubu se ale odehrál za dramatických okolností. Košičtí funkcionáři mu bránili v odchodu a případ nakonec musela řešit svazová disciplinární komise. V roce 1959 se nová posila nicméně objevila na Letné.

"Když jsme pak v tomtéž ročníku přicestovali do Košic, zaplněný stadion skandoval Jidáš," uvedl tehdejší autor dvou ze tří gólů Sparty. V rudém dresu Kvašňák nastupoval celých deset let. Sehrál v něm 433 zápasů, z toho 202 ligových, stal se tahounem mužstva a miláčkem ochozů. Během slavných 60. let letenského klubu s ním získal dva mistrovské tituly.

V roce 1962 se pro změnu velkou měrou přičinil o jeho záchranu. Porážky Kvašňák, jenž v šatně před každým utkáním burcoval spoluhráče heslem "Kluci, abyste bojovali, abychom vydělali dětem na chleba!", z duše nesnášel. Nejhůře se mu vždy mluvilo o dvojzápase s Partizanem Bělehrad ve čtvrtfinále PMEZ v sezoně 1965/66, kdy sparťané podle jeho mínění po výhře 4:1 podcenili odvetu a v Bělehradě utrpěli debakl 0:5.

Spousta krásných zážitků se mu vybavovala z působení v národním týmu, za který odehrál 47 zápasů a vstřelil 13 branek. Tím nejnezapomenutelnějším byla samozřejmě finálová účast čs. reprezentace na mistrovství světa v Chile v roce 1962, kam málem po prodělané operaci menisku ani neodcestoval. Kvašňák si měl jako jeden z prvních tuzemských fotbalistů možnost zkusit i zahraniční angažmá. Po odchodu ze Sparty si v letech 1969-73 zahrál v belgickém Mechelenu. Posledními štacemi v jeho pestrém fotbalovém životě byly Viktoria Žižkov a TJ Turnov. Po skončení kariéry se natrvalo usadil v Praze.

Jeden z nejpopulárnějších hráčů české historie, který byl fanoušky zvolen "Sparťanem století", podlehl v nemocnici rakovině plic.
reklama

 

Praha, 18. 4. 2007 ve věku 70 let ve středu ráno zemřel

Andreji děkujem!